Pro projekt Rusalka Muzikál vytvořila společnost Parlando v areálu Pražské tržnice v Praze Holešovicích zbrusu nové divadlo. Autorem návrhu přestavby bývalé skladištní haly na moderní muzikálovou scénu je Jaromír Pizinger, projektantem společnost PS Projekt. Stavba, zahájená počátkem léta 1998, byla úspěšně završena za necelých šest měsíců.
Areál Pražské tržnice je územím, které až do sklonku minulého století bylo plochou převážně nezastavěnou. Až v osmdesátých letech 19. století začala obec pražská jednat s obcí holešovickou o vykoupení několika pozemků, na nichž by mohl vzniknout na svou dobu výjimečný komplex nových Ústředních jatek pražských. Samotná výstavba jatek se nakonec odehrála v letech 1894?95 podle návrhu architekta J. Srdínka a vyžádala si náklad dvou a půl miliónu zlatých. Pozemek, na němž dnes stojí Divadlo Milénium, byl v době otevření jatek ještě nevyužit v tehdejších plánech je označen jako území vyhrazené pro budoucí rozvoj jatečního areálu. Sama budova haly číslo 10 byla vystavěna až počátkem 20. století, kdy již bylo zřejmé, že areál bude muset být zmenšen o část nábřeží, která měla padnout za oběť již tehdy projektovanému přeložení řečiště Vltavy hlouběji do území holešovických Manin. Po realizaci tohoto náročného vodohospodářského projektu se hala číslo 10 stala poslední jateční budovou, těsně sousedící s dnešní ulicí Komunardů.
Své původní funkci sloužil komplex pražských jatek až do 80. let 20. století, kdy NVP rozhodl o zrušení holešovické porážky a přeměně areálu v městskou tržnici. V devadesátých letech začal převládat názor o nedostatečnosti dosavadního využití bývalých jatek. Celý areál byl počátkem roku 1993 prohlášen za kulturní památku, především jako ukázka vysoké úrovně industriální městské architektury konce 19. století. V roce 1995 pronajalo město Praha na základě výsledků konkursu areál tržnice na dobu dvaceti let společnosti Delta Climatizer. Ta se ve svém projektu zavázala dále rozvíjet služby tržnice, obohatit je o celou škálu služeb dalších a hledat způsoby, jak areál vhodně zapojit do zamýšlené proměny širšího okolí tržnice. Součástí areálu se měla stát rovněž kulturní zařízení a místa odpočinku. Tržnice by podle urbanistického záměru nájemce měla lépe využívat výhodné polohy v blízkosti centra města, usilovat o přeměnu nábřeží v pěší promenádu v zeleni a v budoucnu i vhodně navázat na připravované propojení holešovického břehu se Štvanicí a Rohanským ostrovem systémem pěších lávek.
Projekt Divadla Milénium je jednou ze součástí dlouhodobé proměny areálu bývalých jatek v multifunkční městské společenské centrum. Pro samotné divadlo je využita z trojlodního objektu jen jedna, jižní hala. Z původní podoby objektu zůstalo zachováno jen obvodové zdivo a vzhled fasády. Dříve trojpodlažní objekt byl nově přepatrován, na místo starých sklepení vestavěn nový suterén s technickým zázemím divadelního provozu. Hala byla nově zastřešena, k budově byl přiložen moderní přístavek z betonu a skla, který tvoří nynější foyer divadla.
Interiér Divadla Milénium vychází z principu, na němž je postaven celý projekt Rusalka Muzikál z kontrastu starého a nového, ze symbiózy historické hodnoty a moderních prostředků. Převažujícími materiály jsou sklo, kov a další, transparentní materiály. Hlediště pro 860 diváků je řešeno jako klasický amfiteátr: každý divák vidí představení z jiného úhlu, jinak, může se proto stále vracet a objevovat znovu nové pohledy a dojmy. Orchestřiště je skryto za tónovaným sklem, přiznáno pro publikum, avšak vyčleněno do zvukotěsného prostoru. Scéna využívá jen minimálně klasických dekorací. Proměny mezi jednotlivými obrazy jsou zajišťovány kombinací svícení, projekcí a scénických efektů. Instalace inteligentních světel Vari*Lite a dalších scénických technologií řadí Divadlo Milénium po bok nejmodernějších muzikálových sálů v Evropě.
Divadlo Milénium je po mnoha letech jeden z mála zbrusu nových divadelních sálů, které v Praze vznikly. Vestavěním moderního divadelního prostoru do objektu bývalé skladištní haly byl významně zhodnocen majetek města Prahy, jemuž Pražská tržnice patří.
konec 1998