Výběr scén z původního nastudování v Praze 2000
(Sled vybraných scén neodpovídá chronologii díla.
Jde o informativní záznam, nikoliv záznam určený k vysílání)
| Rusalka | Šárka Tomanová |
| Prince | Pavel Polák |
| Foreign Princess | Yvetta Blanarovičová |
| Old Water Sprite | Jaromír Adamec |
| Witch | Pavla Kapitánová |
| Water | Natálie Kolvová |
Rusalka navštíví ve vodní říši Vodníka aby si s pláčem vylila svoje srdce. Rusalka lituje, že svoje družky a vodní svět zradila a opustila. Vodník ji sice nabádá k vytvrvalosti a vyzývá k tomu, aby o jeho lásku usilovala znovu. Přesto v tuto chvíli Rusalka propadá beznaději.
Rusalka
/:Marno to je, marno to je, když prázdno zeje v srdci mém.
Marny jsou marny všechny vzdechy moje, když zpola jsem jen člověkem.
Marny jsou marny dnes všechny vzdechy moje, když zpola jsem jen člověkem! :/
Marno je lhát. Kde sliby teď jsou, když dělá, že neměl nikdy rád
Rusalku prostovlasou?
Jí (tedy cizí kněžně) hoří v očích vášně síla, té lidské vášně tak proklaté.
Mne chladná voda porodila a nemám, nemám vášně té!
Mne chladná voda porodila, já nemám, nemám vášně té!
Marno to je, marno to je, když prázdno zeje v srdci mém.
Marny jsou marny všechny vzdechy moje, když zpola jsem jen člověkem.
Marny jsou marny dnes všechny vzdechy moje, když zpola jsem jen člověkem!
Rusalka a sbor
Prokleta vámi,
Rusalka
pro něj ztracena,
Sbor
odvěkých živlů
Rusalka
hluchá ozvěna…
Ženou ani vílou nemohu být, nemohu zemřít, nemohu žít. Nemohu žít!
Nemohu zemřít, nemohu žít, nemohu zemřít, nemohu žít!!!
Vidíš je, vidíš? Jsou tu zas.
Jsou tu zas. Tatíčku, vodníčku, spas mě, spas…
Vodník, ani lesní víly nejsou z lásky Rusalky vůči princovi nikterak nadšeni. Vodní, starostlivý otec, přesto Rusalce navrhne, aby se se poradila s Ježibabou. Rusalka ji vyhledá v její čarovné chýši a věří se jí se svým trápením. Ježibaba slíbí, že Rusalce dá elixír který umožní aby byla viditelná i pro „lidskou havět“. Zanechat ve vodní řísi však musí svůj průsvitný vodní šat a svůj nádherný hlas. S princem, ani s nikým jiným nebude schopna promluvit jediného slova. Navíc je její odchod do světa lidí vystaven velké zkoušce princovy lásky. „A když svojí lásky/ neokusíš na světě/ zavržena poté skončíš prokletě./ Ztratíš-li svou lásku/ po níž cit vůj prahne/ kletba vodních mocí/ zas tě v hloubku stáhne!“ Rusalka přesto souhlasí a Ježibaba začně vařit zázračny elixír.
Ježibaba
Kapka krve dračí, deset kapek žluče,
teplé srdce ptačí, dokud ještě tluče
Skoč můj mourku, skoč a skoč, varem v kotli pozatoč.
Skoč můj mourku, skoč a skoč a varem v kotli pozatoč.
Čury mury fuk, čury mury fuk,
nelekej se větších muk!
Ještě v tuto chvíli, čas to věru krátký,
mezi lesní víly cesta vede zpátky.
Skoč můj mourku, hola hej, oheň řádně rozdmýchej.
Skoč můj mourku, hola hej, a oheň řádně rozdmýchej.
Když ti rady není, nejsem tím kdo brání.
V raním kuropění splň se tvoje přání!
Toť tvé lidské věno, které musíš píti.
Tím, co uvařeno, jazyk zdřevění ti.
Skoč můj mourku, hola hej, v hrdlo jí tu šťávu vlej.
Skoč můj mourku, hola hej, a v hrdlo jí tu šťávu vlej.
Čury mury fuk, čury mury fuk,
ale dál už ani muk!
Ježibaba a zvířecí havěť
Čury mury fuk, čury mury fuk,
čury mury fuk
V ložnici prince na námku.
Cizí kněžna se snaží stále upoutávat Princovu pozornost. V tom jí pomáhá nejen její ženskost, ale i dýmka s opiem. Princ však přesto chvílemi v mysli bloudí za svojí ztracenou Rusalkou.
Cizí kněžna
Vám v očích divný žár se zračí
a naslouchám vám zmámena.
Jste stále vřelejší a sladší -
ó princi, co to znamená?
Princi, co to znamená?
Kam prchla vaše vyvolená,
ta bez řeči a beze jména?
Kam prchla, aby viděla,
že princ se změnil docela?
Kam prchla, kam prchla, kam prchla?
Princ
Kam prchla? Kam prchla?
Vy změnou tou jste sama vinna
a letní noc to nepoví.
Snad zajala mě kouzla jiná,
či zázrak stal se. Bůh to ví.
Snad zajala mě kouzla jiná,
či zázrak stal se. Bůh to ví.
Tak nazvěte to rozmarem,
že miloval jsem jinou jen chvíli.
A buďte žhavým požárem
kde dosud luny jen svit plál bílý.
A buďte žhavým požárem
kde dosud plál,
kde dosud plál luny svit bílý…
Cizí kněžna
Až požár můj vás popálí
a všechny vaše vášně zděsí,
až odejdu vám, odejdu do dáli,
co s leskem luny počnete si?
Až obejmou vás lokty té, tak sličné,
té němé krásky, té náměsíčné,
v čí vášni hřát se budete?
Škoda je vášně té.
Princ
I kdyby celý svět
dnes nepřál mojí touze,
vy jste ten žhavý květ,
byť kvetl chvíli pouze.
Vy jste tou jedinou
pravou vášní žhavou.
Zářivou krajinou,
vidinou,
mojí jste sopkou i lávou!
Cizí kněžna
Ó, teprve teď poznávám,
že námluvy mi náhle kynou.
Pan ženich, zdá se, neví sám,
zda namlouvá si mne, či jinou.
Má přišla chvíle, správný čas,
on plete směr si pravý, levý.
Zdá spálit má ho žár, či mráz,
to jeho mysl stále neví.
|
Princ Teď teprve to vím, |
Cizí kněžna Já rovněž poznávám, |
Princ
Co zbýt má z oné lásky,
z níž pouze čišel chlad?
Rád zruším všechny svazky.
Jen vás,
jen vás,
chci milovat.
Mrazí mě tvoje ramena,
bílá ty kráso studená!
Vodník
V jinou teď náruč spěš si spěš,
obětí jejímu neujdeš!
Princ
Z obětí moci tajemné
spaste mne, spaste mne, spaste mne!
Cizí kněžna
V hlubinu pekla bezejmennou
pospěšte za svou vyvolenou!
Princ zbaven opiového opojení si uvědomuje, že ztratil Rusalku, kterou miluje a že se k ní zachoval krutě. Bloudí v lesích a hledá ji.
Princ
Bílá moje lani! Bílá moje lani!
Pohádko, němý přelude! Mému naříkání, spěchu bez ustání
už konec asi nikdy nebude? Ode dne ke dni touhou štván
hledám tě v lesích udýchán. Noc když se blíží, tuším tě v ní,
chytám tě v mlze měsíční. Hledám tě marně na zemi.
Pohádko, vrať se mi, vrať se mi! Vrať se mi!
Vrať se moje lani! Bílá moje lani, kde jsi?
Při všem, co v mrtvém srdci mám, nebe i zemi zaklínám,
zaklínám Boha i běsy. Ozvi se, ozvi se, kde jsi! Kde jsi lásko má?!
Princ nakonec Rusalku nalézá. Je zamrzlá v kusu ledu na dně jezera. Z náručí ledu se sice osvobodí, avšak Princovi objímá nikoliv půvabnou vílu, nýbrž ohavnou bludičku. Přesto však Princ v ní stále vidí tu Ruslaku, kterou poznal a miloval dříve.
Rusalka
Miláčku, znáš mě, znáš? Miláčku, ještě vzpomínáš?
Princ
Jsi-li ty mrtva, znič mě vráz. Živa-lis ještě, spas mě, spas!
Rusalka
Živá, ani mrtvá, žena, ani víla, prokleta bloudím mátohou.
Marně jsem chvíli o náruči snila, věřila v zázrak, v lásku tvou.
Milenkou poté tvou jsem ráda byla, dneska jsem tvojí záhubou.
Nejsem, už nejsem, žena ani víla, jen pouhý přízrak nad vodou.
Princ
Bez tebe nechci a nemohu žít! Můžeš-li lásko, probůh odpustit?
Rusalka
Proč jsi mě volal v náruč svou, proč ústa tvá mi lhala?
Ted´ měsíční jsem vidinou v tvá muka neskonalá,
v tvá muka neskonalá, muka neskonalá…
Tebe teď šálím v nočních tmách, je zneuctěn můj klín
a s bludičkami na vodách tě svedu do hlubin, svedu tě do hlubin.
Tys hledal vášeň, vím to vím. A nenašels ji v mém chladném objetí.
V svou náruč tě vítám. Jen dneska, ne zítra.
Vždyť jakmile tě políbím, jsi ztracen, ztracen docela.
Princ
Líbej mě líbej, smír mi přej. V tvém spoután jsem náručí.
Nechci se vrátit ve světa rej. K smrti mě třebas teď ulíbej!
Rusalka
Ach princi, miláčku, zři můj žal! Proč jsi mě, Rusalku, oklamal?
Zda-li to víš, zda-li to víš, z náruče mé, že už se nevrátíš,
životem svým zradu zaplatíš.
Princ
Já všechno chci ti, všechno chci ti dát - líbej mě, líbej, tisíckrát!
Nechci se vrátit, zemřu rád, líbej mě, líbej, smír mi přej.
Nechci se vrátit, zemřu rád, nemyslím, nemyslím na návrat.
Rusalka
Láska má teď zmrazí všechen cit! Musím tě zahubit!
Musím tě v mrazivou náruč vzít!
Princ
Líbej mě, líbej, smír mi přej! Polibky tvoje hřích můj posvětí.
Polibky tvoje hřích můj posvětí. Umírám šťasten,
umírám šťasten ve tvém, ve tvém objetí…
Vodník a víly
Nadarmo v náruči zemřel ti,
marny jsou všechny tvé oběti,
ubohá Rusalko bledá!
Běda! Běda! Běda!
Rusalka
Za tvou lásku, za tu krásu tvou, za tvou lidskou vášeň nestálou,
za všechno, čím je proklet osud můj - lidská duše, Bůh tě opatruj.
Bůh tě opatruj…