Od opery k muzikálu

Zdeněk John a Michael Prostějovský

Na počátku byla pražská inscenace rockové opery Jesus Christ Superstar. Na ní se poprvé sešli lidé, kteří později vytvořili jádro tvůrčího týmu nového muzikálu, vycházejícího ze slavné Dvořákovy opery.

„Všichni, kdo jsme se na této inscenaci jakýmkoliv způsobem podíleli, jsme si v ní splnili velkou vizi: předvést prvotřídní světový muzikál v prvotřídní světové kvalitě u nás doma,“ vzpomíná Michael Prostějovský, který pro Ježíše vytvořil české libreto. Mimořádný ohlas Ježíše mu však nasadil brouka do hlavy: „Chtělo by to napsat muzikál český. Takový, který se svou úrovní vyrovná světovým. Kde ale u nás vzít Andrewa Lloyda Webbera?

Ta otázka mi dlouho zněla v uších. Myslel jsem na ni, kudy jsem chodil, než mi konečně svitlo: vždyť my hudebního génia světového formátu máme! Je jím Antonín Dvořák! Nevadí, že žil před sto lety. Jeho a Kvapilova opera Rusalka v sobě nese všechny prvky, které má dokonalý muzikál mít: mimořádně melodickou a nápaditou hudbu, příběh tragické lásky a svět fantazie, v němž nic není vyloučeno a vše je možné. Šlo tedy v zásadě jen o to, posunout estetiku a formu Rusalky o sto let vpřed. Svěřil jsem se skladateli Zdeňku Johnovi, který má nemalé zkušenosti především s filmovou hudbou.“

„Bylo to někdy před Vánocemi 1995,“ vzpomíná na první telefonát o muzikálové Rusalce Zdeněk John. „Když mi Michal vylíčil, oč mne žádá, odpovědí mu bylo jen několikeré polknutí. Poradil jsem mu, ať zavolá někdy jindy a o něčem jiném. Pak mi to ale nedalo, sáhl jsem do police s deskami a začal si Rusalku znovu pouštět. S každým dalším poslechem jsem nabýval na přesvědčení, že Rusalka – jakkoli dobře ji všichni známe – v sobě ukrývá něco, co současní autoři jen těžko hledají: nadčasovou genialitu Antonína Dvořáka.“

Nakonec Zdeněk John souhlasil a práce na muzikálové úpravě oblíbené opery mohly začít. Nejprve ovšem bylo nutné svolení dědiců autorských práv Jaroslava Kvapila. Libreto je stále dílem podléhajícím autorskoprávní ochraně. Teprve nyní se mohli Michael Prostějovský a Zdeněk John pustit do práce: „V hluboké úctě ke starým mistrům Dvořákovi a Kvapilovi, s úmyslem nikoliv jejich dílo vykrást a zneužít, nýbrž posunout k dnešnímu vnímání.

Bylo zřejmé, že dříve, než dojde na jevištní provedení muzikálu, bude muset nejprve vzniknout studiová nahrávka. První tóny ve studiu zazněly na podzim roku 1997. „Teprve po dokončení míchaček vlastně všichni interpreti poprvé slyšeli a pochopili to, co jsme se jim marně snažili řadu měsíců popsat slovy. Bylo načase přivést Rusalku muzikál na divadelní jeviště,“ vzpomíná Prostějovský.

První jednání, vedená s producenty úspěšného Ježíše nebyla úspěšná: Ježíš stále neměl o diváky nouzi. Bylo zřejmé, že Rusalku musejí na muzikálovou scénu doprovodit ti, kdo ji stvořili. Pro projekt se podařilo získat známé osobnosti – režiséra Jozefa Bednárika (jeho ano přišlo jen dvě hodiny poté, co mu Michael Prostějovský poprvé předal text a nahrávku) a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka.