Bára Basiková (Rusalka)
Bára Basiková (Rusalka)
Rusalka
Princ
Cizí kněžna
Vodník
Ježibaba
Hajný
Šašek
Kuchtík
Víly
Do neživého světa kovu, skla a tmy vniká život v podobě Vody a mění chladný prostor ve svět pohádky. Bledé vodní víle Rusalce je cizí bezstarostný život lesních víl a skřítků. Chtěla by „tam nahoru", ke hvězdám, do světa lidí. Přísná matka Voda ji - tak jako už mnohokrát - vykazuje do míst, kam podle zákonů přírody patří: do vodní hlubiny.
Víly a lesní bytosti se vracejí ke svým nočním hrám. Měsíční svit probouzí také Vodníka, který laškuje s vílami - i natruc žárlivé paní Vodě.
Vodníkovo dovádění s vílami probudí celý les. Z hlubin zaznívá naléhavý šepot Rusalky. Otevřeně se vyznává ze své touhy po člověku, po lidské lásce.
Kouzelná hůlka paní Vody dovolí Rusalce zviditelnit její sen o Princi, který by ji miloval. Rozhodne se udělat vše pro to, aby sen proměnila ve skutečnost. Vodník zná však jen jediný způsob - kouzla Ježibaby.
Voda se marně snaží přesvědčit Rusalku, že svým citem plýtvá pro nehodnou lidskou bytost. Nestačí-li Rusalce měsíční světlo, Voda ji může vynést ke světlům blízkého zámku. Tam bude moci spatřit pravou, neideální podobu svého Prince. Rusalka nechce vidět skutečnost, Voda proto ustoupí. Dovolí Rusalce setkat se s Ježibabou. Ta ji snad přemluví...
Vyrušena ze spánku, snaží se Ježibaba zvrátit Rusalčino rozhodnutí. Varuje ji: může jí dát jen lidské tělo, ne už lidský hlas. Pro svého Prince zůstane Rusalka vždy němou. Rusalka se přesto rozhoduje bojovat o Princův cit. Neleká se ani hrozného prokletí. Podle něj, pokud Rusalka neuspěje a Princův cit si neudrží, nikdy se již nebude smět vrátit mezi vodní a lesní víly - bude z ní jen bludička nosící smrt. Věří v sílu své lásky, která jistě probudí hluboký cit i v Princovi a společně jim pomůže překonat všechny kletby.
Celý les přihlíží Rusalčině proměně. Za pomoci kouzelného nápoje a Ježibabiných kouzel se Rusalka stává tím, čím chtěla být - mladou dívkou. Je člověkem, smí milovat jiného člověka.
Do pohádkového světa přírody vstupuje člověk. Celý les prchá před loveckou družinou rozjařeného prince. Princ zahlédne tajemnou dívku a vydává se za ní. Voda a lesní bytosti se snaží setkání zabránit, věrný šašek se pokouší prince rozptýlit, ten však touží jen po krásné něžné neznámé, tolik se vymykající afektovanému zámeckému světu. Chce zůstat sám a čekat...
Rusalka přitahována Princovým zpěvem se vynoří z temnoty lesa. Okouzlený Princ jí nabízí svou lásku. Němá Rusalka mu nemůže vyjevit slovy svou náklonnost, naplněna štěstím však přijímá jeho objetí i pozvání na zámek.
Na zámku se připravují oslavy na počest Rusalky. Hajný se od kuchtíků dozvídá, že se Princ zamiloval do podivné němé bledé krásky. To ona prý způsobila, že se z jejich Prince stal podivín. Obavy, že by se Rusalka mohla stát zámeckou paní, však postupně slábnou, když Princ nadšeně vítá Cizí kněžnu, která přijela na slavnostní ples.
Princ již vystřízlivěl z lásky k Rusalce: necítí v nižádnou vášeň, ženskost... Rusalka chce vyhovět jeho touhám, chce se stát „ženou docela". Cizí kněžna ale využívá Princovy nestálosti a z rozmaru se ho rozhodne svést. Na pomoc si vezme své kouzelné i ženské prostředky. Princ je zmítán mezi svody tajemné kněžny a něžnou láskou Rusalčinou.
Zámecký svět zaplavuje Voda. V jezírku se zjeví také Vodník. Chtějí Rusalku naposledy varovat, než se stane ženou. Upozorňují ji na hrozbu prokletí, Rusalka chce však o Prince s Cizí kněžnou bojovat. Vodník se jí pokouší vysvětlit, že lidský svět ji mezi sebe nepřijme a do lesního světa se již také vrátit nemůže. Rusalka zůstává mezi oběma světy osamocena.
V zámku i podzámčí vrcholí slavnosti, kterých se účastní také Princ v doprovodu Cizí kněžny. Všichni vidí, že Princ je opět zamilován, k čemuž mu tleskají. Jediný šašek se snaží upozornit Prince na opuštěnou smutnou Rusalku, na její neopětovanou lásku. Princ ho ale nechce slyšet. Je zcela v osidlech nové vášně k Cizí kněžně.
Slavnost naruší příchod Vodníka. On i Voda vidí, že jejich obavy se naplnily. Rusalka konečně přiznává, že si svou láskou nedokázala připoutat lehkomyslného Prince, který dal přednost jiné ženě. Princ se baví s Cizí kněžnou, zhrzená Rusalka zpívá o svém zoufalství, o zoufalství bytosti, potácející se mezi dvěma světy, z nichž do žádného nepatří. Uvědomuje si svou prohru a prosí Vodu o pomoc.
Princ již téměř podléhá Cizí kněžně. Chvílemi ze svého opojení vystřízliví a vzpomene se na tichou, něžnou Rusalku. Kněžna však neváhá použít dalších triků, jak oslabit Princovy výčitky svědomí. Úspěch slaví, až když přinutí omámeného Prince k definitivnímu rozhodnutí. Princ zavrhuje Rusalku a oddává se Cizí kněžně.Ta se mu však náhle vysměje a spokojena se svou výhrou, která jediná ji zajímala, odchází a ponechává Prince napospas jeho prokletí.
Opuštěná Rusalka se odmítá smířit s tím, že by za své nevydařené milostné dobrodružství měla být potrestána. Nechce se stát modrou bludičkou, namísto další potupy žádá raději smrt.
Ježibaba nabídne Rusalce poslední možnost, jak se vrátit ze světa bludiček do světa víl a skřítků: Rusalka by musela vlastní rukou zabít Prince. Ta však Prince stále miluje a vraždu odmítá. Raději se smiřuje se strašlivým údělem bludičky.
Celý les se s Rusalkou loučí. Ta se ještě naposledy pokusí vzepřít a vrátit mezi lesní bytosti, les ji však musí podle zákonů přírody odmítnout a proklít. Rusalka se naposledy v duchu rozloučí se svým princem a odchází do modrého, ledového světa bludiček.
Hajný a Kuchtík navštěvují Ježibabu, aby ji požádali o radu, jak navrátit Princovi jeho radost ze života. Od odchodu Rusalky je jako pomatený. Všichni si myslí, že ho Rusalka uhranula. Prý jej zradila a těsně před svatbou, kterou jí Princ nabízel, utekla. Vodník a lesní bytosti dobře znají pravdu. Oba lháře vyženou a Princovi slibují pomstu.
Bludičky předvádějí svoje umění: pokoušejí se obloudit a svést Hajného a Kuchtíka. Jejich tercet zaniká ve Vodníkově truchlení, v pláči smutné Vody a ve sténání opuštěné Rusalky.
Princ nenachází ve svém zámku klidu. Přitahuje ho ledová hladina jezera, na níž se jeho zmučené mysli zjevují přízraky Rusalky, vzpomínky a modrá světélka bludiček, která ho pomalu vedou k naplnění kletby...
Ledový příkrov se rozbije a Rusalka se zjeví Princovi jako bludička. Princ ji prosí o odpuštění. Zákon přírody ani kletba to však nedovolují. Zoufalá Rusalka varuje Prince před svým objetím: musí ho stáhnout do hlubin. Princ nedbá jejího varování a vyznává se z lásky k ní. Rusalka se snaží Prince odehnat, ukazuje se mu jako stará žena, nosící člověku záhubu. Princ překoná strach i odpor. Vidí jen její velkou lásku. Dobrovolně volí raději smrt v Rusalčině náručí, nežli život bez ní. Les, ohromen hloubkou jejich společného citu, padá na kolena. Rusalka marně prosí Vodu, aby Prince zachránila. Je pozdě. Princ, ulíbán Rusalkou k smrti, umírá v jejím náručí.
Rusalka zůstává sama, je však vděčna osudu, že mohla poznat to nejkrásnější na celém světě - sílu lidské lásky. Proměňuje se v modré světélko, které nás vrací z pohádky zpět do našeho světa.