Inscenace



Divadlo Milénium

Rusalka Muzikál byla uváděna ve světové premiéře na domácí scéně v České republice v roce 1999 až 2000 v Praze v divadle Milénium, které pro tuto inscenaci bylo z důvodu nedostatku divadelních budov s kapacitou okolo osmi set diváků postaveno a to rozsáhlou adaptací provozní budovy z počátku 20. století. Kapacita divadla činila přes osm set míst k sezení a 30 míst k státní. Divadlo mělo formu amfitheatru.

Jeviště ve formě podkovy bylo postaveno na ploše 10 x 6 metrů. V prostoru jeviště bylo umístěno hlavní schodiště pro přístup diváků z foyeru do hlediště. Toto schodiště bylo při představení zakryto velkou posuvnou deskou. Při některých scénách naopak bylo využito i pro scénické účely. Relativně malá plocha jeviště byla kompenzována druhou hrací plošinou ve výšce osmi metrů, za kterou bylo umístěno orchestřiště oddělené tmavým sklem. Orchestr a dirigenta tedy divák spíše tušil, než přímo viděl. Horní hrací procha byla s hlavním jevištěm propojena kromě zákulisních cest i skleněnou věží-schodištěm, která rovněž sloužila inscenačním potřebám.

Cast

Rusalka Muzikál má operní formu, jde tedy o muzikál bez mluveného slova. Soubor při každém představení sestával z osmi rolí pěveckých a jedné taneční (Matka Voda). Company pak čítala 9 žen a 9 mužů plus jeden mužský a jeden ženský swing. (Alternace nepočítaje.)

Inscenaci doprovázel 27 členný živý orchestr. Z toho 11 hráčů smyčců, které by bylo vhodné posílit a několik dalších hráčů, umožní-li to rozpočet provozních nákladů inscenace. V opačném případě je možné použít half-playback.

Kostýmy

Autorem návrhů byl Oscarem ověnčený Theodor Pištěk, často spolupracující s hollywoodskými produkcemi. Kostýmy byly jednou z nejskvostnějších stránek insceance a při jakémkoliv dalším uvedení lze jen doporučit použití Pištěkových návrhů. Theodor Pištěk navíc přímo dohlížel nad jejich výrobou ve filmovém studiu Barrandov v Praze, které šije často i kostýmy pro americké filmové produkce natáčející v Praze. Přesto je na evropské poměry jejich výrobní cena nízká. Pražská inscenace Rusalka Muzikál pracovala s 68 kostýmními návrhy. Řada z nich byla šita i pro tři obsazení rolí. Mnohé byly vyrábny z kůže, použity byly pasířské práce (brnění), komplikované paruky a řada dalších relativně nákladných avšak efektních inscenačníéch prvků. Kompletní výroba kostýmů včetně obuvi a paruk však přesto byla realizována za částku v přepočtu málo přes 100 tisíc dolarů.

Jevištní technologie

Divadlo Milénium je bohaté na jevištní technologie. Mezi nejdůležitější prvky patřily:

  1. Velká posuvná deska zakrývající hlavní schodiště.
  2. Vzducholoď Cizí kněžny. Z rohu u stropu hlediště se snášela Cizí kněžna v bizardní kleci nad hlavami diváků. Měla podobu posuvného výtahu. Pohyb byl tedy nejen horizontální, býbrž i vertikální. Klec nakonec přistála uprostřed jeviště. Horizontální dráha zaoblená: cca 25 metrů, překonaný výškový rozdíl: 8 metrů.
  3. Horizontální pojezd polokruhový: Velká skleněná krychle o rozměru 1.8 metru představující chýši Ježibaby, usazená na dračích nohách, přijížděla ze zákusilí do středu jeviště. (Patrné z fotografií).
  4. Hydraulický výtah pro Vodníka umožnil efektní výjezd této postavy z „hlubin“ přímo na jeviště, v kombinaci s lanovým výtahem pak v jiných scénách byla tato postava v akci dopravena z vodní říše až na horní hrací plochu ve výšce 8 metrů.
  5. Šest tahů nad jevištěm umožnilo umístění různých efektních kulis a rekvizit. Kupříkladu obrovského kotle pro vaření elixíru, síť Vodníka, měsíček a dalších.
  6. Vodní opona – poloprůsvitná a do strany se otevírající, byla naplněna bublající vodou. Vytvářela hranici mezi vodním a profánním světem.
  7. Průhledné a prosvětlené jezírko v podlaze zadní čaástí jeviště dotvářelo dokonalou iluzi vodněí říše.

Scénografické efekty byly umocněny dokonalým světelným designem (včetně robotických světel Vari*Lite), obří velkoplošnou diaprojekcí a použitím velkého počtu gob.

Inscenaci je možné realizovat i v běžném kukátkovém divadle. Některé efekty z prostoru, ve kterém je smazána přímá hranice mezi jevištěm a hledištěm, je však zcela jistě možné převzít a upravit pro klasické divadlo.